Anime a manga fanfikce

    „Co to je sakra?“ ozval se zděšený výkřik, který se rozlehl po celé Konoze. Nebylo se čemu divit, že to bylo slyšet tak daleko, poněvadž ten hlas patřil jistému blonďatému hyperaktivnímu ninjovi, který se jmenoval Naruto Uzumaki.

    „Neřvi tady, chceš abych byl hluchej?“  seřval ho Sasuke, který si do teď klidně četl knížku.

    „Mno a ono by to snad něco změnilo?“ zašklebil se na něj Naruto.

    „Ty,“ zavrčel Saske a opatrně odložil knížku s úmyslem se na něj vrhnout.

    „Než se na mě vrhneš, měl bys něco vidět,“ usmál se na něj Naruto a podal mu noviny, které pravidělně v Konoze vycházely.

    „Hn,“ řekl otráveně Sasuke a noviny si vzal.

    „Cože?!“ zděsil se Sasuke. Pomalu ale jistě cítil, jak se mu začínají klepat ruce. Tak tohle by opravdu nečekal. Jak se to mohlo dostat do novin? Jenště ke všemu na titulní stranu. Vždyť je to už tak dávno, co se to stalo. Mezitím stihl odejít k Orochimarovi, přidat se k Akatsuki a vrátit se zpátky. Ale tohle? To bylo ještě na akademii. Myslel, že už se na to dávno zapomělo…

    „Co si to tu prohlížíte?“ ozval se hlas patříí slavnému Kakashimu.

    Naruto jen ukázal na noviny, dneska ani neměl náladu na něj řvát, že jde pozdě. Kupodivu ani Sakura ne, protože tam vlastně vůbec nebyla. Dneska to nějak nestíhala, musela jít pomoct Ino do květinářství.

    Jen co se Kakashi podíval na to, co je v těch novinách, začal se neuvěřitelně smát.

    Naruto se na něj celý rudý podíval: „Tohle opravdu k smíchu není, jak mám teď vyjít ven?“

    „Co ty? Ale co já?! Zničí to mojí image!“ zařval Sasuke a vztekle noviny odhodil.

    Kakashi stále se svíjejíc smíchy noviny zvedl a ještě se na to podíval. Naskýtal se mu nádherný pohled na polibek Naruta a Sasukeho, který si omylem dali na akademii.

    „Kde to vůbec vzali?“ zeptal se už klidně Sasuke.

    Naruto se na něj jen podíval a oněměle pokrčil rameny. Nějak neměl slov.

    Sasuke se na něj znechuceně podíval a pomalu se zvedal k odchodu.

    „Kam jdeš?“ zeptal se Naruto.

    „K Tsunade a ty jdeš se mnou,“ odpověděl Sasuke. Naruto se pro jistotu zvedl a neměl žádně námitky. Podle toho jak se Sasuke tvářil ho dneska opravdu naštvat nechtěl. Jenom nečekal, že se ho to tak dotkne. On sám byl taky pohoršený, jak by ne. Ale na druhou stranu v sobě cítil takový zvláštní pocit, který sám nedokázal popsat. Objevil se v něm vždy, když spatřil nebo si vzpoměl na jejich ty, jak byly spojené. Nelíbilo se mu to.

    Naruto se Sasukem běželi vesnicí tak rychle jak jen to šlo. Nechtěli, aby se jim ještě posmívali vesničané.

    „Tsunade-baachan!“ zařval Naruto a bez zaklepání vtrhnul dovnitř kanceláře jejich Hokage.

    „Sakra Naruto! Mam důležitou práci!“ seřvala ho Tsunade.

    „To vidíme,“ řekl ironicky Sasuke, když si všiml, jak urychleně schovává lahve od saké.

    Tsunade se na něho zle podívala a pohledem je radši vybídla o co jim jde.

    „Neníš něco náhodou o tomhle,“ praštil Naruto s novinama o stůl a vyzývavě se postavil přímo před ní.

    Tsunade se jenom nevinně usmála a neměla se vůbec k odpovědi.

    „Lady Tsunade,“ zavrčel Sasuke výhružným hlasem.

    Tsunade se na něj chvíli upřeně dívala, ale když zjistila, že její výhružný pohled vůbec nezabírá, rozhodla se odpovědět.

    „Mno, víte, to je něco jako trest, než se zeptáte od koho to mám, ta vám mžu rovnou říct, že to se nedozvíte. Přece jen musím chránit své zdroje A je to opravdu trest. Mimohodem trest, který si oba zasloužíte,“ dopověděla naštvaně Tsunade a hodila před ně nějaké fotky.

    Naruto si je pomalu vzal do ruky a nstačil věřit svým očím. První byla, jak omylem skončil na kočce s mašličkou, kterou genini jsou nuceni chytat, když se pral se Sasukem. Všechny fotky byly důvodem jeho rvačky s Uchihou. Bylo tam jak pár lidí kvůli nim přilo k úhoně, ale nejvíc ho zaujala fotka, kde vletěl nechtěně přímo do supermarketu, doslova.

    Sasuke se spolu s ním díval na ty fotky, nějak nechápal, jak je to možné, ale Naruto ho vždycky dokázal tak vytočit, že ztratil svůj ledový klid. Měl takový pocit, že toho teď bude hořce litovat.

    „Tak co tomu říkate, hoši?“ zeptala se s upjatým úsměvem Tsunade.

    „No, to všechno byly přece nehody,“ řekl Sasuke a podíval se na Naruta. Upřímně doufal, že pochopil situaci a bude s ním souhlasit.

    „Co kecáš, Sasuke, vždyť to byla všechno naše vina a náhodou to je fakt vtipný ne,“ zazubil se vesele Naruto a se zvednutým palcem mrkl na Tsunade. Sasuke se jenom chytl za hlavu a začal litovat, ž ho vůbec někdy poznal.

    Tsunade se vítězně usmála a s jistou radostí se rozhodla vynést jim hlavní trest.

    „Tákže, za tu škodu, co jte napáchali, budete nuceni jít na misi, která nám hodně vynese, ještě aby ne, je na několik měsíců. Mimochodem tam budete jenom vy dva. Budete vystupovat jako bratři. Váš hlavní úkol bude chránit určitého kluka ve vašem věku. Podrobnosti vám řeknu zítra, to totiž vaše mise začíná,“ usmála se Tsunade a s r adostí se dívala na rudnoucí tváře obou chlapců.

    „NANIIIIIIIIII?!!“ ozval se dvouhlasý řev, který se jako obvykle nesl celou Konohou a možná i o hodně dál…

    Note