Sázka

 Pomalu začalo svítat. Paprsky jemně osvětlovaly domky, cesty, stromy, velkou skálu, do které byly vytesány obličeje dřívějších Hokagů… Sluneční světlo zavítalo na Ashitačina víčka, protáhla se a sedla si. Ticho. Chvilku seděla a dívala se na spícího Kakashiho bez masky. Proč nosí masku? Uhry nemá, vousy nemá…hm…asi trpí maskofílií…  když se spící pohnul, rychle odvrátila pohled na okno. Celá vesnice se ještě neprobudila. Jukla na hodiny, které visely na oprýskané zdi. Bylo šest ráno. Eee? To tady budu deset hodin čumět do zdi nebo co? Opatrně vstala a potichu odkráčela do koupelny.

 Tam se převlékla do svého obvyklého oblečení, obula se a vyrazila ven. Kráčela si dobře udržovanými uličkami a poslouchala ptáky. Trochu jim tu pochcípali. V Arrain jich měli asi o tucet víc. Zašklebila se a pokračovala v procházce. Potkala nějaké děti, které si hrály s míčem. Chvilku se na procházející bytost dívaly, ale víc se o ni nestaraly. Procházela se notnou chvíli, než narazila na Anko:
„Ah… Anko! Bré ranko!“ usmála se na ženu. Anko své nové přítelkyni ze včerejška úsměv oplatila a dál šla svojí cestou. Další, na koho narazila, byl Naruto. Chvilku se pozorovali a probodávali pohledem.

 „Dobré ráno?“ řekl zaskočeně Naruto.
„Dobré ráno,“ odpověděla Ashitaka. Nad nimi proletěl nějaký motýl, který se radoval z nového dne. Zase ticho. Naruto trochu ucouvl z uličky, protože nevěděl, co se bude dít. Ashitaka dala ruce do kapes a podívala se na oblohu, pak zpět na Naruta.
„Pojď na nějaký žrádlo, špunte. Nemám s kým jíst,“ zakřenila se a vydala se směr jídlo. Naruto pochopil, že mu nic nehrozí a vydal se za ní.
„Co tu děláte tak brzo ráno?“ zeptal se Naruto.
„Šla jsem na procházku. Pak jsem potkala tebe a napadlo mě, že bych ti ten včerejší rámen měla vynahradit. Ale příště mi k rámenu nelez,“ prohodila bělovláska a zpomalila krok.

 „Jéééé!“ zasnil se Naruto a přemýšlel o tom, kolik rámenů mu Ashitaka dá.
„Koupím ti jeden, druhej si nechám pro sebe…“ počítala si peníze.
„Jen jeden? Proč ne dva?“ zeptal se udiveně blonďák.
„Protože mám prachy jenom na dva,“ zašeptala tajemně Ashitaka.
„A proč tak šeptáte?“ zašeptal.
„A proč mi vykáš? Jsem snad nějaká stará bába?“ vykulila tmavě hnědá kukadla na Naruta.
„Hm…“ chvilku ji Naruto pozoroval a dodal:
„Ani ne…“
„GRRR!“ na oko žena zlostně zavrčela.
„EE! Tak jsem to nemyslel!“ špatně pochopil Naruto a snažil se vstupenku na rámen zachránit. Ashitaka ho pleskla přes záda zrovna ve chvíli, kdy byli před Ichiraku rámen.

 „Oni mají zavřeno?“ hekla bělovláska, která začala s Narutem, který málem zkolaboval, číst přišpendlený papír.
„Otevřeno mají až od devíti, teď je tak půl sedmý…“ přemýšlela nahlas Ashitaka a dívala se na slunce.
„Vy to poznáte ze slunce???“ vyloudil se v Narutově tváři úsměv. Tímhle můžu svést Sakuru-chan!!!. A ihned se zeptal:
„Ashitako? Naučíš mě to???“ při čemž zářil jako sluníčko.
„NE!“ dala žena ruce v bok, náhle se otočila, protože slyšela nelidský křik. Naruto se chtěl propadnout do země. Už zase? zívla Ashitaka a měla se k odchodu.
„Ashitako! Můžu jít s vámi? Mohla byste mě něco naučit???“ zazářil znovu Naruto.

 „Asi budu muset jít, jestli se chci vyhnout jednomu nepříjemnému setkání,“ vzdychla si Ashitaka a podívala se za rameno na ninju, který si to k nim šinul po střechách.
„Co na vás pořád má?“ zeptal se Naruto.
„Brácha mu řekl něco, co neměl,“ otočila se zpět Ashitaka:
„Co když mu zkusíme utéct? Po ránu bývám na některý lidi pěkně nepříjemná!“ podrbala se na hlavě a schovala se za hradby vesnice. Naruta stáhla sebou
„Ještě že tu je málo lidí, že?“ znavil se Naruto počínáním své kamarádky.
„Pravda!“ všimla si bělovláska Narutova výrazu. Bohužel bylo pozdě na utíkání, Gai našel, co hledal:
„HA!“
„No nazdar!“ pokusila se Ashitaka nasadit Kakashiho ironický výraz.

 „Tááák, můj věčný rivale! Jdem na nové soupeření!“ křenil se Gai na celé kolo.
„A to nemůžeš jít za Kaší?“ otočila bělovláska oči v sloup.
„NE!“ zvedl Gai významně prst
„Když s někým už hodně dlouhou dobu soutěžíš a nevede to k ničemu, tak si řekneš, že by bylo lepší vyzkoušet si někoho méně dobrého…“ pokrčil nakonec rameny. Ashitaka zamrkala a nastala minuta ticha.
„SI JAKO MYSLÍŠ, ŽE SEM SLABÁ, NEBOCO?!?“ rozlehl se křik po celé Konoze. Ashitaka kolem sebe hledala nějaký tupý předmět, protože si meč a kunaie nechala v novém domově.
„Jo, uhádlas!“ rozesmál se Gai.

 Naruto tam nečinně stál a očima těkal z jednoho na druhého, pak vytáhl z kapsy kunai a podal ho zuřící ženě.
„N-n-naruto?“ polkl Gai
„Proč jí ten kunai dáváš?“
„Tomá za rámen který mi brzy koupí,“ bránil se Naruto a čekal, co bude dál. Ashitaka si chvíli kunai zamyšleně prohlížela. Pevně ho stiskla v ruce a výhružně řekla:
„Dáme zápas, pokud vyhraju, dáš mi 1000!“
„Co?“ nemohl ninja uvěřit
„1000?“
„No dobře, tak dva!“ lstivě se žena usmála. Krajina kolem třech ninjů poklidně spala a netušila, co se bude dít…