Talking in your sleep

Okénka černého veterána byla stažená, jak nejvíc to šlo a vítr, který profukoval vnitřek automobilu, nesl zvuk starého klasického rocku dál potemnělou krajinou. Oba bratři se snažili pod náporem hlasité hudby a prakticky ledového proudu vzduchu neusnout. Dean nervózně poklepával prsty po volantu, nevěděl, jak dlouho to ještě vydrží, po celém dni a po čertech těžkém lovu ho začínala bolet hlava a třást se vypětím svaly. Sam ho už nějak chvíli pozoroval, věděl, že má dost, nestávalo se totiž často, aby byl Dean po nahánění jejich ošklivých přátel z mýtů a záhrobí tak rozklepaný.

„Tak jo, zastav,‘‘ ozval se Sam, když dozněly poslední tóny School’s Out.

„Ještě kousek, Sammy,‘‘ naklonil se Dean víc ven, aby se rozhlédl. Nezdálo se, že by tu někde v okolí měl být motel, popravdě byli celkem daleko od dalšího města. Poslední lovené monstrum je svedlo na prašnou cestu, která byla prakticky oklikou okolo další civilizace a hustým lesem, který jí lemoval, se projet nedalo. Navíc ani jeden z nich nechtěl riskovat, že se ztratí, protože se ocitli v kraji, který absolutně neznali.

„Deane, hele, já to chápu, že by ses rád vyspal v měkký posteli, ale… Tady rozhodně motel nenajdeme, leda že bychom ho sami nejdřív postavili.‘‘ Samův tón hlasu byl ospalý a lehce podrážděný, byl na tom stejně jako Dean, přesto s jedním rozdílem – byl unavený, jen mu bylo jedno, kde se vyspí, hlavně, že se vyspí.

„Fajn, máš pravdu, už to dýl nedávám, leda bys chtěl řídit, což asi určitě nechceš,‘‘ usoudil Dean podle Sammyho vyčerpaného úsměvu. Stočil volant doleva, kde zastavil na kraji cesty uprostřed ničeho.

„Samý stojatý špalky,‘‘ postěžoval si, když se konečně dostal z auta. Sam už nějakou chvíli stál venku, opřený o kapotu a malýma očima sledoval nebe nad hlavou. Přesně tohle byl jeden z momentů, které zažil už tolikrát a které tolik miloval – když s Deanem zastavili mimo všechno, kde slyšel zvířata oddychovat ve spánku a viděl hvězdy zářit tak jasně, že by si pod nimi mohl číst.

„Sammy, chytej,‘‘ zvalo se od kufru, vzápětí přiletěl polštář, jeden jediný, který vždy nosili s sebou a o který se za nocí, kdy byli nuceni přespat v Impale, i občas dělili. Dnes měl na zadních sedačkách spát Dean, který se ale rozhodl trochu změnit plány a přibrat k sobě mladšího brášku, jako to poslední dobou dělával… Vlastně to dělal od jisté události, kdy se probudil se Sammym v náručí. Původně šli spát oba dozadu s úmyslem, že se celý prostor rozdělí na polovinu. To, že jeho plán nebyl jeden z nejdokonalejších, se přesvědčil hned za prvních slunečních paprsků.

Sam otevřel zadní dveře, kleknul si na kraj sedadla, natáhnul se, zavřel okýnko a zajistil dveře, o které opřel polštář.

„Prosím,‘‘ pokynul rukou dovnitř na Deana, který stál vedle něj.

„Jen ještě jedna věc… Jestli mi zase vrazíš loket do žeber, ani Bobby ti nepomůže.‘‘

„Rozkaz kapitáne,‘‘ zasmál se Sam, Dean si jen povzdechnul a do auta vlezl jako první, čelem ke svému bratrovi a zatím co se snažil urovnat si polštář za zády, Sam pozavíral všechna otevřená okna, aby během noci neumrzli.

„Fajn, jdem na to,‘‘ zavelel Dean a Sam ho následoval na zadní sedačky. Jakmile zabouchnul, zajistil dveře, klíčky strčil do zapalování a s menšími obtížemi díky svému vzrůstu si sundal bundu a posadil se Deanovi mezi nohy tak, že byl zády i hlavou opřený o jeho hruď. Dean mu pomalým jemným pohybem odhrnul ofinu z očí, políbil ho do vlasů a Sam se jeho bundou přikryl tak, že pod ní byl i Dean.

„Au, co je to?‘‘ Zašeptal Sam a kousek se popozvednul, aby se mohl otočit a rukou přejet Deanovi po tričku tam, kde měl předtím opřenou hlavu.

„Už zase?‘‘ Povzdechl si. To, co ho tlačilo, nebo spíše přímo nabralo, byl přívěsek, co svému staršímu bratrovi dal kdysi k Vánocům, co mělo původně patřit jejich otci, Samulet, a který Dean skoro nikdy nesundával. Sam se opatrně posunul do své výchozí pozice, nechtěl Deana, který usnul prakticky v tu chvíli, co přes ně Sam přehodil provizorní přikrývku, vzbudit. Zbývalo mu tedy jen víc natočit hlavu.

Nevěděl, kolik bylo hodin, když se poprvé probudil, ale venku se stále ještě plížila tma. Ani nechtěl pomyslet, co se v ní mohlo schovávat, co ale věděl, bylo to, že je mu zima. Dean vypadal spokojeně ponořený do spánku jen dalších deset minut, dokud se nevzbudil také.

„Sammy,‘‘ oslovil ho rozespalým hlasem a promnul si oko. Sam už se zvedal, tak, aby byl stále co nejblíže a relativně přikrytý, nechtěl přijít o všechno teplo. Uchopil klíčky a dvakrát s nimi otočil, dokud Impala nenastartovala. Z rádia se tichými tóny rozezněla hudba, Sam nechal motor běžet a sednul si zpátky k bratrovi. Nějak extra se neuveleboval, Chevy mohl běžet jen chvíli, aby se trochu ohřál vzduch.

When you close your eyes and go to sleep

And it’s down to the sound of a heartbeat

„Talking in your sleep? Vážně?‘‘ utrousil Dean, Sam se tomu a faktu, jak moc se k jejich situaci hodila, jen zasmál…

I can hear the things that you’re dreaming about

When you open up your heart and the truth comes out

… Ovšem s tím rozdílem, že ani jeden z nich nemluvil ze spaní. Nebo mluvili, ale ani jeden se o tom ráno nikdy nezmínil a nechával si to jako tajemství, možná také jako pojistku do budoucna. Informace se holt vždycky hodily.

You tell me that you want me

You tell me that you need me

You tell me that you love me

Mezi tím, co oba mlčky poslouchali jednu z osmdesátkových písniček, snažili se neusnout, každý svým vlastním způsobem. Sam si pobrukoval a hrál si u toho se zipem na kapse bundy, zatím co Dean se rozhodl pro jinou taktiku. Nejprve ho políbil za ucho, poté ho políbil na místo, kde se krk setkává s ramenem a nakonec mu kousek stáhnul tričko z ramene a políbil ho přímo na rameno. Sam nervózně polknul a lehce se ošil, když Dean pokračoval v líbání jeho krku.  Nezůstával ale jen u polibků, kůži skousnul, nasál mezi rty a sál ji tak dlouho, dokud nenabrala fialovou barvu.

And I know that I’m right

Cuz I hear it in the night

I hear the secrets that you keep

When you’re talking in your sleep

Sam prudce vydechnul, otočil se, aby na Deana viděl, ten mu přejel prsty po čelisti a přitáhnul si ho blíž, aby ho mohl vtáhnout ho polibku rty na rty.

When I hold you in my arms at night

Don’t you know you’re sleeping in a spotlight

Vzduch začínal těžknout a to nejen díky běžícímu motoru. Oba věděli, že by měli přestat, zvlášť kvůli tomu, že byli oba naprosto vyčerpaní a potřebovali doplnit síly, ne se o ně připravovat, ale také kvůli umazaným věcem a malému prostoru.

And all your dreams that you keep inside

You’re telling me the secrets that you just can’t hide

Sam se prsty dotknul Deanovy ruky, kterou ho držel za bradu, a když otevřel oči, cosi v těch druhých zelených uviděl. Spatřil v nich všechno, hřejivou lásku, ale také strach a možná i smutek. To, co viděl Sam u Deana, viděl i Dean u Sama.

You tell me that you want me

You tell me that you need me

You tell me that you love me

And I know that I’m right

„Jdem spát,‘‘ šeptal, aniž by odtrhnul pohled od bratra. Sam souhlasně pokýval hlavou, znovu se natáhnul do přední části auta a otočil klíčkem. Opět se rozhostilo ticho, do kterého ještě párkrát zaskřípala kůže, jak si oba Winchesterové dělali pohodlí.

„Dobrou, Sammy.‘‘

„Dobrou, Deane.‘‘