Anime a manga fanfikce
    BleachRomantikaShonen-aiYaoi

    Sen jednoho muže…

    by Iberis

    Vypadalo to jako úplně obyčejný den, alespoň ze začátku. Stejné pocity, stejné myšlenky a stejně nesplnitelný sen. Jenže opravdu je to tak?

    „Kdy už?“ vzdychl si červenovlasý muž a smutně zakýval hlavou. Čekal, pořád jen čekal. Už toho měl po krk. Proč se jen musel zamilovat zrovna do něj?! Nejlhostejnější a nejledovější osoba z celého Soul Society. Stále jen doufal, že si ho všimne, že se k němu třeba jen nakloní a dotkne se ho. I když jen nechtěně…

    Jenže ono se stále nic nedělo.

    „Renji?“ vyrušil ho z rozjímání známy ženský hlas. Když Renji zvedl hlavu, všiml si, jak k němu jde Rukia.

    „Rukio?“ zeptal se Renji dávající najevo, že by byl nejraději sám.

    „Máš jít ihned k bratrovi,“ řekla nekompromisně Rukia a trpělivě čekala až se Renji uráčí zvednout a jít.

    Renji si jenom povzdychl. Tušil to. Tušil, že ho prostě zase uvidí. Už na to neměl nervy. Jenže nemohl nic dělat, protože to byl jeho kapitán a od Renjiho se očekávalo, že mu ve všem vyhoví.

    Zhluboka se nadechl a šel vstříc tomu… koho miloval.

    „Kapitáne?“ vstoupil Renji do kanceláře kapitána Byakuyi. Byakuya jenom zvedl hlavu a pokynul mu, aby si sedl naproti němu.

    Renji jen stěží zadržel další povzdech. Nemohl se na něj vynadívat, ale přitom měl pocit, jako by se mu zarážel kůl do srdce z toho jeho chladného a snad i bezcitného chování.

    „Jsi ochoten pro mě udělat cokoli?“ zeptal se ho potichu Byakuya.

    „Ano,“ odpověděl bez rozmyslu Renji. Jenom nechápal, proč se ho kapitán ptá zrovna na tohle.

    „V tom případě,“ zvedl se BYakuya od svého stolu a zamířil k Renjimu. Renji se jen nevěřícně díval, jak se Byakuya posadil na jeho klín a rukou mu zajel do vlasů, aby mu je mohl rozpustit. Renji cítil, jak mu jeho vlasy spadají na ramena. Upřeně sledoval, jak se Byakuya naklání k jeho uchu, aby mu mohl něco říct.

    „V tom případě chci, abys mě miloval,“ zašeptal Byakuya a následně ho jemně políbil na rty.

    Ranji nebyl ničeho schopen, byl v takovém šoku, že se nedokázal ani pohnout. Když ale ucítil jazyk, kterým se mu Byakuya dobýval do úst, zapojil se taky. Obmotal mu ruce kolem krku a pevně si ho k sobě přitiskl. Cítil, jak v něm narůstá touha, ale nechtěl nic uspěchat. Vůbec nevěděl, jak se to mohlo stát. Považoval to za splněný sen. Byl rád, že tam šel…

    „Viděl jsem, jak se na mě díváš. Pochopil jsem to. Ta touha, která sžírá celé tvoje tělo a nádherný pocity naplnění, když můžeš se mnou být. Cítím to samé.
    Už to nedokážu dál tajit. Chci prostě jen tebe,“ zašeptal Byakuya, když se od něj odtrhl pro nedostatek vzduchu.

    Renjimu to stačilo k tomu, aby ho jemně položil na zem. Nalehl na něj celou svojí vahou a začal se mu dobývat pod oblečení. Jemně rukou přejížděl přes jeho vypracované tělo a užíval si pocit, který se mu naskytl.

    Když ho konečně zbavil všeho oblečení, sklonil se k jeho bradavce, aby jí mohl vzít do úst. Vzdechy, které se draly z hrdla Byakuyi ho přiváděly k šílenství. O tom nikdy ani nesnil…

    „Mhm,“ zabručel nespokojeně Byakuya, když se od něj odtrhl a zadíval se na něj. Renji se jen usmál a vrhl se na jeho sladké rty. Rukou mu zajel až na jeho chloubu a pevně jí stiskl v ruce. Cítil, jak pulzuje a touží jen po jedné věci. Proto pomalu začal klouzat po jeho těle dolů. Po sobě zanechával vlhkou cestičku, jak mu zlíbával celé tělo. Byakuya sykl, když ucítil Renjiho rty na svém nejintimnějším místě.

    Renji ho dráždil jazykem, chvíli pomalu a chvíli zase rychle. Když ho vzal úplně do úst, Byakuya vykřikl a zaboři l mu ruce do vlasů. Renjimu to stačilo k tomu, aby zrychloval tempo. Když ucítil, jak mu do úst vtéka bílá tekutina, pečlivě jí všechnu slízal a spolykal. Byakuya se na něj díval zastřeným pohledem a přímo ho k sobě zval. Renji se naklonil k němu a něžně ho políbil.

    „Prosím, chci tě cítit v sobě,“ zašeptal mu do úst Byakuya.

    Renji se usmál a celý se sám vysvlékl. Moc dobře si uvědomoval obdivný pohled, kterým se na něj Byakuya díval. Sedl si na zem a přitáhl si ho k sobě. Pomalu si naslinil prsty a jeden po druhém strkal do Byakuyi, dokud si nebyl jistý, že je na něj připraven.

    Začal do něj pomalu vnikat. Byakuya to nevydržel a sám na něj dosel. Začal se pohybovat a přitom sténal tak, že to Renjiho dovádělo k šílenství. Znovu vzal do ruky Byakuyovu chloubu a začal pohybovat rukou ve stejném rytmu, jakým se na něm pohyboval Byakuya. Pár přírazů a oba se ocitli v sedmém nebi.

    Renji lehl na zem a přitáhnul si Byakuyu do náručí. Oba náruživě oddechovali, jak z nich odcházelo vzrušení z předchozího milování.

    „Miluju tě,“ zašeptal potichu Byakuya, než upadl do říše snů.

    „Já tebe taky,“ stihl ještě zašeptal Renji, než se vydal za ním. Oba dva tam spolu spali na zemi, přituleni jeden k druhému. Vypadalo to, že nesplnitelný sen není zase tak nesplnitelný…

    Note