Zákeřná technika

Zákeřná technika

Stál tam na místě jako přimražený, nevěřil svým očím a nemohl dělat nic jiného než jen rudnout. Nic bláznivějšího v životě neviděl a upřímně doufal, že už ani neuvidí. Z toho šoku málem zapoměl i dýchat. Nevěděl, jestli má raději zmizet a zkoušet na to nemyslet- což by se mu nepodařilo, ani kdyby se doopravdy snažil-, nebo na sebe nějakým způsobem upozornit.

Panebože, tohle se mi snad jenom zdá! Tohle je jen sen…Jen sen…No tak, Naruto, už se z té noční můry probuď!

Ačkoliv se bolestivě štípal do ruky, tohle byla realita, ať dělal, co dělal. Sakura jej poslala najít Sasukeho, že prý s ním potřebuje o něčem mluvit, a protože právě neměl nic zvláštního na práci, šel se po něm podívat. Najednou chápal, proč ho jeho instinkt táhl zrovna do lesa. Teď by se ale raději unudil k smrti než aby musel být svědkem něčeho tak…tak…Sám nevěděl, jak své pocity pojmenovat, věděl ovšem, že nic příjmeného to není.

Když se na ty dva tak díval, vzpoměl si na Sasukeho ponižování a ústa se mu roztáhla v širokém úsměvu. Proč by měl chodit pryč, když má jedinečnou příležitost Uchihovi všechno vrátit i s dvojnásobným úrokem? Už se pomalu uklidňoval a zahleděl se znovu na tu dvojici. Kakashi-sensei seděl na větvi jednoho stromu, na něm si hověl již zmíněný černovlasý chlapec a byli do vzájemného prozkoumávání úst natolik zabraní, že si ani nevšimli Narutové společnosti. Teď mu všechno dávalo smysl, ale že zrovna jejich sensei…

To jsem teda zvědavej, jak budou reagovat…

,,Ehm ehm,“ odkašlal si decentně a tím se všechno rozjelo. Zatímco se s roztomilým úsměvem, který nevěstil nic dobrého, pohupoval na místě dopředu a dozadu, Sasuke se od Kakashiho prudce odtrhl a se zděšením v očích se podíval na chlapce stojícího téměř pod stromem.

Tak už jen ten jeho pohled mi stojí za to! To je neuvěřitelný, až se tohle dozví Sakura…!

,,Ahoj Sasuke! Hledala tě Sakura, tak až budeš mít…eh, volno, tak za ní zajdi,“ řekl skoro až přehnaně milým hlasem a se škodolibou radostí sledoval Sasukeho rudnoucí obličej. Vypadalo to, že se Uchiha nechystá jen tak hned odpovědět, a tak svůj upřený pohled pomalu přesunul na svého senseie. Ani si nevšiml, kdy si kakashi znovu natáhl masku přes půlku obličeje, ale i tak na něm poznal, že je značně nervózní.

Dostal jsem se do ráje…

,,Á, Naruto, zdravím!“

,,Taky zdravím, sensei! Nebojte se, já už vás nebudu rušit, klidně si pokračujte…“

,,Ne, počkej!“ vydal ze sebe Sasuke konečně a teď Naruta propaloval napůl prosebným, napůl varovným pohledem. Narutovi poskočilo obočí a nasadil výraz naprostého zmatení a lá Jsem blonďák.

Ha, tohle už nezamluvíš, Sasuke, tady ti nepomůže ani doživotní rámen na tvůj účet.

,,Coapk? Neboj se, Sasuke, já nikomu nic neřeknu. Tebe bych nikdy neztrapnil, však mě znáš…“ řekl sladce, ovšem teď už si dal záležet na ironickém vyznění. Jak soudil, Sasuke ani Kakashi ji nepřeslechli.

,,Poslyš, Naruto, varuju tě, jestli-“ Čím chtěl Sasuke Narutovi vyhrožovat, to už se světlovlasý chlapec nedozvěděl, protože jej přerušil sám Kakashi.

,,Naruto, celé jsi to špatně pochopil,“ promluvil sensei a tvářil se neobvykle vážně. Když se oslovený s odfrknutím úšklíbl, pokračoval. ,,Není to vůbec tak, jak si nejspíš myslíš. Jen jsem Sasukeho učil novou techniku. Je velmi…zákeřná a taky…velice účinná.“

,,Jo, to si umím živě představit…“

,,Myslím to vážně, Naruto. Přece sis opravdu nemyslel, že by mezi mnou a Sasukem mohlo něco být, že ne?“ podivil se Kakashi a nasadil úsměv naprostého neuvěření. Zato Narutovi úsměv z tváře zmizel aodhodil veškerou sentimentálnoust stranou. Sevřel ruce v pěst, ale ani tak nezabránil třasu, který jej posedl. Jeho výborná nálada ho velmi rychle opustila a začal mít ohromný vztek.

,Kdo si myslí, že jsem?! Přece nemůžou myslet vážně, že bych jim skočil na něco takového?! Prej technika, to tak!´ zuřil v duchu, ale co bylo nejhorší, začal o tom pochybovat. Kakashi se tvářil opravdu přesvědčivě a Sasuke seděl na větvi vedle něj, ve tváři svůj obvyklý kamenný, neúčastněný výraz. A to Naruta naštvalo nejvíc- že tomu začínal věřit. Jedna jeho část si klepala na čelo a divila se, jak si mohl myslet, že mezi Kakashim a Sasukem by mohlo něco být. Ta druhá, stále ještě převládající část, mu řvala do ucha, že je přece viděl na vlastní oči a domlouvala mu, ať si to za žádnou cenu nenechá rozmluvit a rychle sprintuje podělit se o tu novinku s ostatními.

,,Fakt si myslíte, že na tak ubohou výmluvu skočím? Tohle už ničím nezamluvíte, sensei…“ ušklíbl se Naruto a přestal si tak hrát na blbého, který nevidí ani neslyší. Měl tušení, že by měl raději zmizet, když už jim dal jasně najevo, že ho rozhodně neumlčí, ale něco ho přinutilo zůstat a kochat se pohledem na ty dva, kteří vypadali jako krysy v pasti.

,,Ale já se nesnažím nic zamluvit, jen ti to zkouším trochu objasnit, Naruto, pochop to. Nebo se o to alespoň pokus,“ povzdychl si Kakashi, ale úsměv ho neopouštěl. Sasuke vypadal, že tam každou chvíli usne, což Naruta celkem překvapilo. Čekal- nebo v to spíš doufal- že Sasuke bude celý nervózní a udělá všechno pro to, aby ho přinutil mlčet, ale on opravdu vypadal, že si dá každou chvíli dvacet.

,,No jasně, sensei…Ale musím uznat, že to s tou technikou vlastně nebyl zase tak špatný nápad. Jen by to chtělo něčím vylepšit, takhle to zní celkem dost nepřesvědčivě…“ vrtěl Naruto hlavou a bavil se nad tím, jak už si Kakashi dál neví rady.

,Asi to není takovej hlupák…Tohle už Kakashi asi nevyžehlí, co se dá dělat,´ pomyslel si Sasuke a upřeně se zadíval na chlapce pod sebou. ,Podívejme, jak vítězně se tváří, usmrkanec…Jen si nemysli, Naruto, ještě nemáš vyhráno.´

,,Je to opravdu dobrá technika, jinak bych ji Sasukeho ani neučil, to ti musí být určitě jasné. Právě tímhle rozptýlíš svého nepřítele a pak ho dorazíš. Přiznám se, vymyslel jsem ji sám, ale v praxi je účinná. Jestli chceš, tady Sasuke tě ji může naučit,“ navrhl Kakashi a tvářil se, jakoby si to právě teď nevycucal z prstu. Sasuke sebou zprvu trhl a nevěřícně se na něj podíval, ale hned nato se mu po tváři rozlil ďábelský úsměv a otočil se zpátky k Narutovi.

C-COŽE?!

,,Hele, říkejte si, co chcete, já vám na to stejně nenaletím, ale mě z téhle nechutnosti vynechte, jasný?“ zavrčel varovně Naruto a pod Sasukeho rentgenovým pohledem dosti znejistěl. Do čeho jsem se to zase namočil, proboha?!

,,Klid, Naruto, ničeho se nemusíš bát. Sasuke je výborný učitel, tuhle techniku tě naučí rychle, ještě dnes ji budeš mít v malíku. Navíc to není tak nepříjemné, jak se ti může na první pohled zdát…“ Jakmile Kakashi domluvil, Sasuke seskočil z větve kousek od Naruta se zvláštním, radostným výrazem v očích, až světlovlasého chlapce zamrazilo.

Ajaj, jestli rychle nezmizím, budu mít problémy…

Ani nechtěl pomyslet na to, co všechno by mu mohl Sasuke s tou jeho „technikou“ provést, a už vůbec to nechtěl zjistit. Proto už dál nehodlal s těma dvěma ztrácet víc času, než by mohlo být bezpečné, otočil se na podpatku a co nejrychleji se rozběhl zpátky. Ani se neohlížel, jestli Sasuke běží za ním, bylo mu jasné, že by ho nenechal jen tak zmizet. Co nejvíce kličkoval mezi stromy, aby Uchihu zmátl, ale i když běžel naplno, zanedlouho se ocitl na zemi, rozplácnutý jako žába a na zádech mu seděl Sasuke.

,Tohle je hodně špatný…´ pomyslel si zoufale těsně před tím, než mu Sasuke uštědřil pěkně mířenou ránu do hlavy a on se propadl do tmy…

***

Netrvalo dlouho a Naruto opět začal přicházet k sobě. Otevíral oči pomalu, slunce mu svítilo přímo do obličeje a z bolesti, která zasahovala celou jeho hlavu, se mu dělalo až nevolno.

Bože, to je bolest…Já toho Uchihu snad zabiju, takhle zezadu na mě skočit…

Jen co si uvědomil, co se vlastně stalo, oči otevřel dokořán a vyděšeně se rozhlédl kolem sebe. Kousek od něj stál Sasuke opřený o strom a se samolibým úsměvem ho sjížděl pohledem. Naruta popadl vztek a byl připravený se na něj vrhnout a upravit mu fasádu tak, že by ho ani Sakura nepoznala. Jaké to pro něj ovšem bylo překvapení, když zjistil, že nejenže se jeho plán zřejmě neuskuteční, ale taky že je lany pevně přivázaný ke stromu tak, aby mohl hýbat maximálně rukama a hlavou.

,,Co to kruci je?! Hned mě pusť, Sasuke, jinak budeš litovat, že jsi kdy spatřil světlo světa, dattebayo!“ vykřikl zuřivě a zkoušel se z lan vyprostit, ale, jak s nelibostí zjistil, byl uvázán lépe než dobře.

,,Nevyhrožuj, Naruto, tady ti to stejně nepomůže. Však počkej, ty nám ještě poděkuješ, uvidíš,“ ozvalo se nad Narutem konejšivým hlasem, který mu rozproudil krev v žilách. Přestože se mu nepodařilo zaklonil hlavu úplně, koutkem oka zahlédl Kakashiho s knihou v ruce, pohodlně uvelebeného na větvi stromu, ke kterému byl přivázaný.

,,Poděkovat?! Za co, že mě tady sexuálně obtěžujete, to asi těžko!“ rozkřikl se už skoro zoufale a zkusil lana přetrhnout. Když už se mu zdálo, že by se to i mohlo povést, jako na zavolanou se u něj objevil Sasuke se soucitným vrtěním a ruce mu chytl nad hlavou. Naruto bolestně syknul, jak mu drsná kůra rozedřela kůži, ale tušil, že přijdou ještě mnohem horší věci.

,,Tak, mládeži, hrajte si, ale už mě nerušte. Nutně potřebuju zjistit, jak dopadne tento příběh,“ řekl ještě ninja na stromě a okamžitě, jak se znovu zahleděl do své malé knížky, přestal vnímat svět kolem sebe.

HRAJTE SI?! Jaké hrajte si, co tím kruci myslel?! Až se mi ta jeho kniha dostane pod ruku, udělám si z ní papírovou kaši!

,,Vypadni ode mě, slyšíš?! Nech si tu techniku raději pro sebe, já na ni nejsem zvědavej! To, že ty jseš přiteplenej, neznamená, že já musím být nutně taky!“ prskal Naruto všude kolem sebe a snažil se od Sasukeho odvrátit, ale marně. Ať už si křičel, co chtěl, zdálo se, že Uchiha nevnímal nic z toho, co vypustil z pusy. Jen se k němu přitiskl, druhou volnou rukou mu vjel do už tak zježených blond vlasů a v další vteřině došlo k tomu, čeho se Naruto bál a doufal, že to neudělá. Měl smůlu- Sasuke se nejspíš nemohl dočkat, až si svou novou techniku vyzkouší v praxi. Naruto se zkoušel bránit, ale před Sasukeho rty neunikl a nezbylo mu nic jiného, než strnule stát na místě, přibitý ke stromu, zatímco ho Sasuke zaměstnával.

,Co to…Co to dělám…Proč se sakra nebráním? Přece se mi to nemůže líbit!´ pomyslel si, vyděšený sám ze sebe a svých reakcí, ale nemohl svému tělu poručit. Opravdu se mu tahle pozornost začínala zamlouvat, a to se jeho mysli zrovna dvakrát nelíbilo. Zvláště tehdy, když se přistihl, že myslí na to, že Sasuke úžasně líbá.

Ani nevěděl jak, ale hned nato ucítil Sasukeho jazyk ve své puse a nechtíc mu uniklo slabé zasténání. Nad tím se Uchiha jen pousmál. Risknul to, pustil Narutovi ruce a hladil ho podél ramen přes klíční kosti až nahoru ke krku. Naruto se už dávno neovládal a i on se do hry aktivně zapojil jak jazykem, tak rukama. Ani ta lana už mu tolik nevadila a dokonce pomyslel na to, že takhle v pasti je to vzrušující. Úplně zapoměl na Kakashiho, na to, s kým se tu líbá a taky na to, co všechno říkal před tím. Věděl jen, že ten pocit, kdy Sasukeho ruce bloudily po jeho triku a jeho jazyk mu způsoboval příjemné mravenčení v podbřišku, nechce nikdy ztratit. Přál si, aby takhle mohli zůstat napořád, nic jiného nechtěl…

,,A teď, kdybys byl mým nepřítelem, bych tě dorazil, přesně jak říkal Kakashi,“ uchechtl se Sasuke, jakmile se od chlapce se značným úsilím odtrhl, a tím navrátil chudáka Naruta do tvrdé reality. Jeho vzrušení bylo rázem pryč a vystřídal jej stud a vztek. Nejraději by si nafackoval, když si uvědomil, jak lehce podlehl.

Jsem snad…teplej?! Ne, to určitě ne, musí být pro to jiný vysvětlení…Byl to jen nějaký chvilkový zkrat…Ale na to mi oni neskočí!

,,Jenže nepřítel by si to nejspíš tak neužíval, nemyslíš?“ slyšel, jak Sasuke škodolibě dodává a polilo ho nepříjemné horko.

,,Drž hubu, to ty jsi ten, co se tu ocumlává s každým druhým chlapem ve vesnici! Nejdříve Kakashi, pak se vrhneš na mě! Kdo půjde příště, co?! Kiba? Nebo snad Lee? Raději bych měl celou Konohu varovat před nadrženým Uchihou, kam se hrabe Orochimaru!“ Naruto měl z toho, co na Sasukeho z plných plic zařval, dobrý pocit. Přinejmenším, Uchiha už se nesmál tak sebejistě, ale jak Naruto pohlédl do jeho očí, hned mu bylo jasné, že asi trochu přestřelil. Kdyby se pohledy dalo zabíjet, už bychom chodili Narutovi na hrobeček.

,,Opravdu bys to řekl?“

,,To si piš!“

,,To si nemyslím…“ Sasuke se rychle navrátil do normálnu a musel se nahlas zasmát. Čemu, to Naruto nechápal, ale ten jeho smích mu pěkně lezl krkem.

,,Fakt ne? A jak tomu chceš zabránit? To mě tu necháš takhle přivázaného? Stejně se odtud dostanu a tvoje reputace se může jít balit!“

,,Ne, nenechám tě tu, samozřejmě že ne. Jen jsi nedomyslel jeden hodně podstatný detail, Naruto, je mi líto.“

,,Cože? Co to zase meleš? Hele, máš prostě smůlu! Chceš to i vyhláskovat?“

,,Líbilo se ti to, Naruto, tak si to přiznej! Klidně by sis to celé zopakoval, co? Nebo bys zašel i mnohem dál?“ Tak tam stáli, kousek od sebe a vypadali jako dvě rozhádané ženské. Naruto už nemohl být červenější a Sasukeho ego už snad nemohlo být výš. Představa, že se líbí nejen holkám, ale i klukům, ho zřejmě potěšila…

,,Ne, zavři hubu, slyšíš?! Pusť mě, ať tě můžu vlastnoručně umlčet, udělám to fakt rád!“

,,Zkusit to můžeš, ale to nic nemění na tom, že se ti líbím a že by sis to se mnou rád rozdal!“

,,Ještě slovo a zabiju tě, Uchiho!!!“ Narutovi se na chvíli rudě zablýskly oči, a to už Kakashi zaklapl svou knihu a seskočil dolů na zem, čímž ty dva konečně umlčel.

,,Myslím, že to už by stačilo. Nemám nic proti hádkám, utužují vztahy, ale tohle je moc, takže se uklidněte, oba.“ Ani nevěděl jak, Naruto i Sasuke okamžitě poslechli. ,,Až nám slíbíš jednu věc, Naruto, Sasuke tě pustí a ty můžeš jít domů.“

,,Ale já vám nic slibovat nebudu,“ odfrkl si Naruto tvrdohlavě a Sasuke se opět začal smát.

,,Ty to nechápeš, Naruto, opět. Ty vlastně ani nemáš navybranou. Kdybys ty něco řekl, pochybuju, že by Sasuke zamlčel skutečnost, že jste spolu trénovali onu techniku, to mi určitě dál za pravdu.“ Narutovo přesvědčení se rázem rozpadlo jako domeček z karet a neudržel pusu zavřenou. Tak tohle se mu snažil Sasuke říct? Zatímco on si myslel, že má vyhráno a těšil se, až si vychutná tu potupu, a mezitím to měl Uchiha všechno od začátku promyšlené…! Zatáhl ho do toho všeho jen proto, aby ho donutil mlčet. Ke svému překvapení se cítil zrazený a dotčený, ale hlavně cítil hněv. Byl naštvaný na sebe, Sasukeho, Kakashiho, dokonce i na slunce, které mu ne a ne přestat svítit do obličeje.

,,Dobrá,“ povzdychl si a tím uznal, dost nerad, prohru. Byl to ten největší trapas, co kdy zažil, a už chtěl být doma ve svém pelíšku. Vlastně by chtěl být všude jinde, kde by nebyli ti dva. Netušil, jak bude jeho život probíhat po tomhle dál, nedovedl si představit, že s nimi bude ještě pořád v jednom týmu.

,,Výborně, to jsem chtěl slyšet. Sasuke, už ho pusť, já mizím, mám něco moc důležitého na práci,“ usmál se Kakashi andělsky a naprosto nenuceně si opravdu zmizel. Naruto nevěděl, co dělat- jestli si na Uchihu pořádně vyřvat hlasivky, nebo se raději hned otočit, zmizet a trucovat tak dlouho, jak jen to bude možné.

,,Já ti to říkal,“ ušklíbl se Sasuke, čímž Narutovi rozpoudil krev. ,,Říkal jsem ti, že nic neřekneš, i kdyby jsi chtěl. Kakashi měl pravdu, rozhodně bych nevynechal jediný detail, možná i sem tam něco přidal…“

,,To bys neudělal!“ zhrozil se blonďáček a očima ho pobízel, ať ho už konečně rozváže. Rozhodl se- hned, jak bude volný, zmizí a ani se za ním neohlédne.

,,Asi ne, ale kdybych chtěl, mohl bych. A mám takový pocit, že by Konoha věřila spíše mě než tobě,“ pokrčil Sasuke rameny a Naruto by přísahal, že viděl jeho už tak přespříliš vysoké ego ještě o příčku stoupnout. Raději si nechal své jízlivé poznámky pro sebe a netrpělivě čekal. Když Sasuke viděl, že Naruta už k ničemu nejspíš nevyprovokuje, odevzdaně si povzdychl a přistoupil k němu, aby mu pomohl dostat se z jeho vězení.

Naruto zavřel oči a těšil se, až bude volný. Byl si jistý, že z těch těsně utažených provazů bude mít slušné modřiny.

,,Ale stejně mi nevymluvíš to, že se ti ten polibek líbil.“ Najednou ucítil u ucha Sasukeho dech a prudce oči otevřel. Sasuke byl k němu opět natisknutý a s rozvazováním si dával pěkně načas.

,,Moc mluvíš. Rozvaž mě a drž si ode mě odstup. Řekl jsem ti, že já, narozdíl od tebe, na kluky nejsem,“ odsekl Naruto, ale překvapeně zaregistroval, že dýchá poněkud zrychleně a červená se, což na věrohodnosti jeho slov moc nepřidalo.

,,Aha, a proto ses se mnou tak ochotně líbal?“ dorážel na něj Sasuke a přestal se lanu věnovat úplně. Naruto si odfrkl a odvrátil od něj hlavu, protože se mu jeho přítomnost začala opět až nepříjemně zamlouvat.

,,Takže sám přiznáváš, že to s tou technikou byl totální výmysl?“

,,Přece jsi tomu nevěřil? Ale když se nad tím zamyslím, asi ji začnu používat, protože funguje opravdu výborně,“ prohlásil sasuke a rty se přisál na Narutův krk. Naruto, protože to ani v nejmenším nečekal, polekaně zalapal po dechu a instinktivně si Sasukeho k sobě přitáhl ještě blíž. Uchiha jazykem jemně přejížděl po citlivé kůži na krku a pod uchem, než se Naruto přinutil vzpamatovat se a setřást ho ze sebe. Dnes uř poněkolikáté byl rudý jak rajče a sotva popadal dech.

,,Já to věděl,“ usmál se Sasuke zářivě, z kapsy vytáhl kunai, jedním máchnutím ruky přeseknul všechna lana najednou a trochu poodstoupil.

Ten parchant, udělal to znovu! Přísahám, já ho jednou zabiju! Copak mě nenechá napokoji ani teď?!

,,Nezapomeň, že tě hledá Sakura, tak si tu svou podělanou techniku jdi vyzkoušet na ní,“ zavrčel rozzuřeně, vrazil Sasukemu pořádnou facku a rychlými kroky odcházel pryč jako uražená ženská. Sasuke stál strnule na místě, s červeně zářícím obtiskem dlaně přes celou levou tvář a přemítal, co asi udělal špatně.

,Bože, to je netykavka,´ pomyslel si lehce zklamaně, vyskočil na větev, kde předtím seděl s Kakashim a byl připravený tam i přespat, jen aby ho nenašla Sakura. Na ní si svou techniku rozhodně zkoušet nehodlal…