Život nám vždycky přinese i nějakou tu bolest a trápení, ale ne každý se s ní zvládá vyrovnat... nebo přinejmenším ne tou nejlepší cestou. Naštěstí pořád jsou tu i ti, kteří nám v těhle chvílích podají pomocnou ruku... i když bychom to do nich třeba neřekli...

!!Upozornění: 2p Hetalie!! 

Každý by si přál aby, by mu to jednoho dne někdo řekl – „Miluju tě.“ Jenom by bylo hezké, kdyby to i slyšel…

Nikdo by asi nebyl rád, kdyby mu jeden jeho nejmenovaný "přítel" neustále lezl do domu bez pozvání, říkal výhružky aniž by se přestal usmívat, pokládal divné otázky nebo běžně mluvil o dosti děsivých věcech. Nebo snad lze mít rád i někoho takového?

Gilbert svého bratra připravil skutečně dobře k tomu, aby byl silný stát. Jen mu musí dát ještě jednu poslední lekci...

Konec 70. let minulého století, byla doba zrodu punku, kde jinde než v místě, odkud pochází většina kvalitních hudebních žánrů. Avšak, jako vždy, to co je pro některé forma sebevyjádření je pro jiné jen nesnesitalný vřískot. 

Dva staří ani ne přátelé, ani ne nepřátelé a pár kapek sentimentality s pár kapkami alkhoholu můžou ale nakonec vždy vyústit jen v další bezesnou noc.

Nad Paříží panuje hluboká noc, avšak země lásky nespí, a namísto to toho se utápí v melancholii. A kdo jiný na to jako obvykle doplatí než jeho příležitostný milenec?

Smrt. Vždy tu byla a vždy tu bude, člověk ji však zažne vnímat teprve tehdy, když zasáhne někoho jemu velice blízkého. Teprve pak si uvědomí, co všechno pro něj zasnulý znamenal, teprve pak začne litovat všech těch věcí, které mu nestihl říct...

...ale občas se mu může přeci jen druhé šance. Jen v trochu otravné podobě.

Rozhodně nejsou přátelé. Nic víc už vůbec ne. Vlastně ho spíš nesnáší, stejnak jako on jeho… tak ale proč se se svými problémi nakonec obrácí vždy právě na něj?

Láskyplná objetí. Vášnivé noci. A přesto se nezdá, že by na ně čekal šťastný konec....

Není nic horší než nedokázat pochopit svoje pocity... až na jednu věc: pochopit je.

Vánoce, jaká to překrásná doba klidu a míru, kdy každý prožívá jen radost a štěstí...

Nebo snad ne?

Pravda, jsou tu i tací, kterým je ukradené jaké je zrovna datum a kteří i o Vánocích ostatním ubližují...  I když ne všichni to dělají dobrovolně...

Kdysi dávno vznikla jedna skladba. Spíš jen jednoduchá melodie, jednoduchý popěvek, napsaný malým hochem. Avšak každý se jednou změní a jak onen chlapec rostl vylepšoval i svůj výtvor až byl k nepoznání. Změnil se stejně jako on. Ale někdo si přeci jen pamatuje, jak kdysi byla zapsána první nota....

Narušení Vánoční idyly velice "originálním" způsobem...

!!upozornění: UKFr, pwp!!